Krátce o srdečním selhání z Výročního sjezdu ČKS 2024

15. června 2024

Krátce o srdečním selhání z Výročního sjezdu ČKS 2024

XXXII. výroční sjezd České kardiologické společnosti se uskutečnil ve dnech 30. dubna až 7. května 2024, kdy první čtyři dny probíhaly online formou a poté navázala prezenční část
v Brně. Přinášíme krátké shrnutí k problematice srdečního selhání, která byla obsahem řady odborných sekcí.1

Jedním z klíčových témat byla nová statistická a prognostická data k srdečnímu selhání v České republice. Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je v tuto chvíli dobudován. Jeho součástí je i Národní kardiologický informační systém (NKIS), který je důležitým komplexním informačním zdrojem o kardiovaskulárním zdraví a související zdravotní péči v ČR (data o epidemiologii, kapacitě a predikci zdravotních potřeb, indikátorech výkonnosti a kvality péče, ekonomických a úhradových aspektech, organizaci a dostupnosti kardiovaskulární péče atd.).2,3
Z nově prezentovaných dat vyplývají jasná fakta o situaci v ČR. Epidemiologická čísla za rok 2022 ukazují více než 350 000 pacientů s historií léčby srdečního selhání v ČR. Realistický scénář predikuje pro rok 2030 celkem 584 000 pacientů a pro rok 2040 dokonce 811 000 pacientů, přičemž většina bude trpět srdečním selháním se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF). Varovným signálem je, že invalidní a starobní důchod z důvodu srdečního selhání pobíralo v roce 2022 ve věkových kategoriích 35-49 let téměř 40 % pacientů. Výzvou tak je a bude prevence kardiovaskulárních onemocnění a včasná diagnostika počátečních stádií srdečního selhání.2,3

Klinický obraz srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) je velmi různorodý a vyvíjí se v čase. Je to heterogenní syndrom daný velkým množstvím komorbidit, kde polymorbidita nemocných může zastírat typické příznaky srdečního selhání. Mezi nejčastější komorbidity patří např. arteriální hypertenze, obezita, diabetes mellitus 2. typu nebo spánková apnoe. Vyšší věk nemocných může vést k bagatelizaci některých symptomů a jejich svádění na stáří. Vlivem velkého množství různých komorbidit může docházet k nerozpoznání HFpEF, nicméně dle doporučení ESC 2021 a ESC 2023 (Evropská kardiologická společnost) jsou důležitým nástrojem pro včasnou identifikaci rizikových pacientů natriuretické peptidy, které dokáží odhalit pacienty již v asymptomatických stadiích.4,6

Pozornost byla věnována mimo jiné studii STRONG-HF, která akcentuje nutnost včasného zahájení intenzivní léčby s využitím čtyřkombinace léčiv u pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání. Terapie má být zahájena a titrována již před propuštěním pacienta a následně intenzivně prováděna v prvních šesti týdnech po hospitalizaci. Klíčovou roli v titraci léčby hraje sledování srdečních a ledvinných funkcí a změny hodnot NT-proBNP.5

Dalším významným tématem na mnoha přednáškách kongresu byly věkově specifické rozhodovací hodnoty pro NT-proBNP v diagnostice chronického srdečního selhání, které vycházejí z pozičního dokumentu ESC 2023 Praktické algoritmy pro včasnou diagnostiku srdečního selhání a srdeční zátěže pomoci NT-proBNP.6 Důležitá je adjustace hodnot NT-proBNP dle komorbidit u pacientů, kteří mají hladiny NT-proBNP v tzv. “šedé zóně”. Dokument zavádí nový pojem „srdeční stres“, který se týká pacientů, kteří jsou zatím asymptomatičtí, ale mají rizikové faktory a současně elevované hladiny NT-proBNP. I v několika dalších sděleních byla podtrhnuta důležitost stanovení a opakovaného měření hladin NT-proBNP pro včasné odhalení asymptomatického nebo oligosymptomatického srdečního selhání, což umožňuje včasnou terapii a prevenci další progrese nemoci.6

Na sjezdu zazněly důležité otázky: Je problematika srdečního selhání vnímaná jako závažná hrozba? Je náš systém péče o nemocné se srdečním selhání připravený na predikovaná čísla? Co můžeme udělat pro prevenci “černých scénářů”? nebo Jak optimalizovat stávající fungování ambulantní péče o nemocné se srdečním selháním? Tyto otázky vyžadují intenzivní diskusi a spolupráci mezi odborníky a veřejností, aby bylo možné vyvinout efektivní strategie pro prevenci a léčbu srdečního selhání a zajistit, že zdravotnický systém bude schopen adekvátně reagovat na budoucí výzvy.

Reference:

  1. www.cksonline.cz/32-vyrocni-sjezd-cks
  2. https://www.nzip.cz/modul/datove-zpravodajstvi
  3. https://www.uzis.cz/res/file/nzip/sjezd-cks-2023-linhart.pdf
  4. McDonagh TA, et al. 2021 ESC Guidelines. Eur J Heart Fail. 2022; 24:4–131.
  5. Mebazaa A, et al. Lancet. 2022; 400(10367):1938-1952.
  6. Bayes-Genis A, et al. Eur J Heart Fail. 2023; 25(11):1891-1898.

TE-CZ-00067